Untitled Document
Mrtv more le v jihozpadn Asii na teritoriu Izraele a Jordnska. Nalz se v tektonickm psu, kter vznikl pri ...

 

 

 

 

 

 

 

 

Mrtvé more leží v jihozápadní Asii na teritoriu Izraele a Jordánska. Nalézá se v tektonickém pásu, který vznikl pri afro-asijském  zlomu pred dvema miliony let, na prelomu tretihor a ctvrtohor. Délka Mrtvého more  - 76 km , šírka - 17 km , rozloha - 1050 km , hloubka - 350 - 400 m . Do Mrtvého more se vlévá jen jedna reka - Jordán. Povrch vody se nachází  400 metru pod hladinou more (je to nejnižší místo na Zemi!). More je bezodtokové, proto se správne má nazývat jezerem.

Historie

Na východních brezích Mrtvého more se dle legendy nacházely mesta Sodoma a Gomora.V Bibli je Mrtvé more nazývané jako Východní more, Slunecné more, nebo more Arava.

Svou neobycejností pritahovalo zájem již staroreckých geografu, napr. i Aristoteles (384-322 pr.n.l.) se onem zminuje ve svém díle „Meteorologie“. Rímský historik Flavius  (nar. 37 n.l.) v díle "O židovské válce" píše o Asfaltovém jezere, nad kterým se nese dusný zápach síry a surové ropy (skalního oleje). V následujících dobách, v dílech rímského lékare Galena (130-200 n.l.) potkáváme již soucasný název – Mrtvé more a soucasne plný popis jeho prírodních vlastností.

Voda Mrtvého more

Voda Mrtvého more je charakteristická predevším vysokou koncentrací solí. Koncentrace soli se vyjadruje v promile gramáže substance (soli) na 1 kg morské vody. Porovnáním koncentrace solí jednotlivých morí vychází, že koncentrace solí v Mrtvém mori je  8- krát vyšší než  v Atlantickém oceánu, 7-krát  vyšší než v Stredozemním a Rudém mori a 14,5- krát vyšší jak v mori Cerném a též až 40-krát vyšší jak v Baltickém mori. V roce1819  francouzský chemik Guy Lusack zkoumal vzorky vody Mrtvého more a potvrdil vysokou koncentraci solí. Jeho práce byla impulsem pro další zkoumání ba i pro analýzy složení solí nalézajících se v Mrtvém mori.

Složení morské vody velmi casto záleží na nánosech rek, které se do nej vlévají.Když porovnáme obsah makroelementu ve vodách reky Jordán a Mrtvého more ukazuje se, že taková souvislost zde není.

Musíme podtrhnout vysoký obsah iontu sodíku, draslíku, magnézia, vápníku  i bromu v Mrtvém mori. Jsou to závažné ionty, mající veliký biologický význam – takové složení  makroelementu má lidská a lymfa i krev.

Obsah draslíku (K) v Mrtvém mori je 20-krát vyšší než v Atlantickém oceáne, magnézia (Mg) - 35-krát, vápníku (Ca) - 42-krát, a bromu (Br) až 80-krát.

Z hlediska složení soli, se Mrtvé more diametrálne liší  od všech ostatních morí naší planety. Pokud ve vodách ostatních morí tvorí obsah chloridu sodného 77 % celého objemu soli, tak ve vode Mrtvého more jeho obsah dosahuje 25-30 %, a obsah magnézia, chloru i bromu dosahuje do 50 % objemu soli.

Nikde na zemi není možné získávat soli draslíku krystalizací pri odparování morské vody, jediným místem je Mrtvé more. Soli draslíku nebylo možné vykrystalizovat v žádné jiné vodní nádrži, dokonce ani v experimentálních umele postavených vodojemech s morskou vodou. Od roku 1930 se z vody Mrtvého more též vytežuje  brom a uhlicitan kremicitý.

Mikroelementy nazýváme substance, jejichž obsah v morské vode je menší než 1 mg na 1 kg . Ve vode 

Mrtvého more se nachází takové  mikroelementy jako med, zinek, kobalt i jiné. Ionty techto kovu jsou lehce vsakují ruzné prírodní ci organické substance, vápenné fosforanty, hydroxidy  železa. Ionty mnoha kovu se vytrácí díky hydrolýze ve forme málo rozpustných solí i hydroxidu. Nutno rovnež podotknout, že na dne Mrtvého more byly odkryty ložiska síry i prírodního asfaltu (pripomínka Asfaltového jezera  Josefa Flavia). Jedním z charakteristických rysu Mrtvého more je specifikum  pH, které dosahuje hodnot 8,5-9. Z tohoto duvodu mohou pri delším pobytu ve vode MM vzniknout opareniny citlivých cástí kuže. Voda chutná horce má vysokou hustotu, je jakoby „mastná“.  Za dobu dlouhé existence Mrtvého more, se na jeho dne vytvorila vrstva jílu o tlouštce 100 metru . Jíly jsou známé jako bahno Mrtvého more. Obsahuje  45 % soli, 5 % biomasy a 50 % vody.

Od dávna jsou známé lécebné vlastnosti vody a bahna Mrtvého more a též sirných minerálních vrídel, nalézajících se v blízkosti Mrtvého more. Již starovecí Rímané zde budovali svoje lázne.

V Mrtvém mori je život!

Do konce19.století se predpokládalo, že v Mrtvém mori se nenachází život. Bylo težko predstavit si neco jiného, v podmínkách neobycejne vysoké koncentrace soli ve vode. A prece v nedávné dobe (1940), se po létech zkoumání, podarilo hydrobiologovi Elizerovi Volkaninovi, a následne i jiným badatelum, odhalit omyl tohoto pohledu. Nositeli života v Mrtvém mori jsou jednobunecné rasy (Dunaliela) a také nejprostší organizmy - prokarionty, nejstarší žijící bunky, nesoucí dle toho název – archibakterie (typ Halobacterium). Nemají bunecné jádro nebo chromozomový retezec. Predávání genetické informace se realizuje pres DNA.  Archibakterie prežívá ve vode Mrtvého more po mnoha tisíciletí, prokázala svou vysokou odolnost vuci vnejším vlivum a to jak podmínek vlastního Mrtvého more, tak i katastrof a kataklyzmat které Zemi po cas její existence potkávali. Struktura bunky  archibakterie se velmi  podobá  stavbe bunky lidského organizmu. Z tohoto poznatku vycházeli pracovníci Clinic Lenom, pri tvorbe bioorganomineralního komplexu Mrtvého more.

Lécivé vlastnosti Mrtvého more

Soucasné medicínské výzkumy prokazují, že složení minerálu a solí Mrtvého more pusobí hojive na mnoho zdravotních problému.

Voda Mrtvého more efektivne napomáhá pri lécení alergií, lupénky, ekzému, taktéž zlepšuje krevní obraz, látkovou výmenu, zklidnuje nervový systém, ocištuje kuži a zlepšuje její vzhled a elasticitu.

Pri jejím kloktání pomáhá lécení rýmy a angín.

Bahno Mrtvého more muže být použito k hojení ran, zvýšení odolnosti vlasových korínku, odstranuje psoriázu a lupénku. Pusobí též proti vráskám a stárnutí kuže.

Jsou vypozorovány lécebné schopnosti  bahna Mrtvého more pri bolestech hlavy a migrénách, pri aplikaci na tele a páteri  pomáhá pri artrózách, artritidách, osteochandroze, revmatizmu, stresu, nespavosti, i tp. 

Vynikající lécebné vlastnosti Mrtvého more jsou dány mnohými faktory, mezi nimi i specifické klimatické podmínky:

• 330 slunecných dní v roce

•  roční prumerné srážky ne více jak 50 mm

•  vysoký atmosférický tlak.

Nízká vlhkost a vysoký podíl bromidu ve vzduchu, díky vyparování vody Mrtvého more, napomáhá látkové výmene, rozširuje bronchiální a cévní systém, normalizuje cinnost nervové soustavy. To vše, násobeno bohatostí minerálu ve vode, prefiltrovaných troposférou slunecního zárení a suchého vzduchu poušte, pritahuje lidi. Mrtvé more existuje více jak 5000 let, ale do dnešního dne ukázalo lidstvu jen malou cást svého tajemství.